Hnojivo se rovnoměrně rozsype kolem rostliny a promíchá s vrchní částí půdy.

Dávkování

• zahradní a lesní Jahody - při zakládání plantáží 40g / m2,
• u již existujících kultur brzy na jaře a na přelomu června a července 50 - 60g / m2

NPK (Mg, S) 10 + 5 + 10 (5 + 27) s bórem 0,1% (B), mědí 0,1% (Cu), manganem 0,1% (Mn), Molybdenem 0,01% (Mo) a zinkem 0,1% (Zn).

Jahoda je souplodí nažek na šťavnatém zdužnatělém květním lůžku, rostoucí na Jahodníku (Fragaria). Toto souplodí nažek vytváří nepravý plod. Jahoda patří mezi drobné ovoce.
Jahody jsou velmi bohatým zdrojem Vitamínu C. Jeho obsah je srovnatelný s citrusovými plody. V závislosti na odrůdě může dosahovat od 40 do 90 mg/100 g plodu. Vyjma vysokého podílu Vitamínu C jsou také bohatým zdrojem vitamínu A, B, E a organických kyselin (jako například kyseliny jablečné, citrónové, chininové, šťavelové, salicylové či ellagová, která působí v prevenci nádorových chorob. Organické kyseliny jsou důležitým faktorem udávající typickou a charakteristickou vůni a chuť.
Jahoda obsahuje také lehce stravitelnou vlákninu, což umožňuje snadné další tepelné úpravy a výrobu marmelád, či džemů. Z minerálních látek je v jahodě zastoupen převážně draslík, Zinek, hořčík, síra, vápník a pak některé netypické prvky jako je bor, fluor, Kobalt či Molybden. Jsou také výrazným zdrojem tekutin, jelikož plody jsou tvořeny z 87 % z vody.

Oproti ostatním druhům ovoce obsahují malý podíl přírodních cukrů. Konzumace jahod má údajně pozitivní účinek na tvorbu testosteronu, který aktivuje spermie. Podporuje krevní oběh v pohlavních orgánech díky vysokému obsahu antioxidantů. Dále podporují metabolismus, vylučování, působí proti vzniku močových a žlučových kamenů, snižují nachlazení, pomáhají při léčbě chorob SRDCE.

Jahody jsou známy již od dob starověkého Říma (i když archeologické nálezy ukazují, že byly konzumovány již v době kamenné), Pro širokou konzumaci se ale začaly používat až v pozdním středověku, kdy byly pěstovány převážně mnichy. Zahradní Jahody, které jsou v současnosti konzumovány, vznikly křížením několika druhů jahod. Některé z nich byly do Evropy přivezeny až francouzskými korzáry v 17. století po objevení Ameriky. Za vznik současných jahod je zodpovědné křížení druhů zahradníkem Ludvíka XV jménem Antoino Duchesne. Díky jeho práci došlo ke zkřížení Jahodníku virginského a Jahodníku chilského, což mělo za následek vznik nové odrůdy v podobě Jahodníku ananasového, který se pěstuje dnes.

Jahody byly dříve považovány pro svou chuť za královské ovoce, či za ovoce lásky, kdy jejich konzumace měla podporovat chuť k sexu.
Na území Čech a Moravy se Jahody začínají v širší míře pěstovat až v 19. století v oblasti Neveklovska.

Používejte biocidy bezpečným způsobem. Před použitím si vždy přečtěte etiketu a informace o výrobku.