Souprava

- čertovská maska
- rohy
- vidle
- motýlek
- mikulášská dekorace

Večerní pochůzka sv. Mikuláše, čerta a anděla je u nás všeobecně známa. Laskavé slovo Mikuláše i hrozivý pohled čerta jistě patří dodnes k nejsilnějším dětským zážitkům. Podle staré lidové víry sestupuje každý rok 5. prosince navečer z nebe na zem, obchází lidské příbytky a spolu s čertem a andělem rozděluje pamlsky a ovoce hodným dětem, stejně jako uhlí a Brambory dětem zlobivým.

Návštěvy svatého Mikuláše byly krajově rozdílné. V chudších krajích dávaly děti před spaním punčochu za okno či dveře a ráno pak nacházely odměnu za své celoroční chování. Oproti tomu v bohatších krajích navštěvoval sv. Mikuláš děti osobně. Světec vcházel do světnice, zpravidla doprovázen andělem a čertem. Zatímco svatý Mikuláš vzbuzoval v dětech posvátnou úctu a anděl klid a pohodu, čert měl na starosti nahnat uličníkům něco strachu. Mikuláš se nejprve zeptal rodičů, jak bylo které dítko po celý rok hodné a jak se učilo. Poté zkoušel děti, zda se umějí modlit. Pokud byl spokojen, nadělil Jablíčka, ořechy a cukroví, které nesl anděl na míse. S kým však spokojen nebyl, ten obdržel od čerta syrovou bramboru anebo několik kousků uhlí.

Nedočkavé děti se škádlívaly šklibkami. Vykládalo se jim, že svatý Mikuláš, vezoucí plný vůz darů, se tam a tam s vozem převrátil. Protože nemohl ve tmě vše posbírat, zůstalo tam prý mnoho všelijakých pamlsků (šklibků) ležet. Komu se jich zachce, musí pro ně bos. Leckterý nedočkavec, většinou ten, který si svým celoročním chováním nebyl příliš jistý a chtěl si takto zajistit nadílku dobrot, se vypravil do tmy a zimy, aby si bos také něco nasbíral. Vracel se samozřejmě záhy celý prochladlý a s prázdnou. Navíc si užil posměchu.